Proč jsem se stala blogerkou

     Mateřství je pro mě zcela nová zkušenost, spoustu věcí se učím společně se svou dcerkou. Před ani po porodu jsem nečetla žádné příručky, občas jsem ale zabrousila do různých internetových diskusí. Tak jsem zjistila, že rodičovství je dnes spíše vědecký projekt, který lze shrnout do následujících bodů: kojit co nejdéle (matka, která nekojí je méněcenná), žádný cukr, ani zrnko soli, stát nad dítětem 24 hodin denně, spát s ním v jedné posteli, kupovat hlavně kreativní hračky a co nejdříve najít vhodné aktivity. A pak se divit, že jsou děti rozmazlené, líné a bez počítače nevědí, jak se zabavit. 

     Tak jsem řekla dost!!! Na diskuse už dávno nekoukám a řídím se výhradně vlastní intuicí. A taky to jde. Moje dcerka má spartánskou výchovu (jak říká babička), když spadne, nepláče, s  jídlem ji nemusím honit po bytě, do všeho jde po hlavě a zároveň je na sebe opatrná. Holt nechceme mít (a nemáme) růžový bonbónek v cukrové vatičce. A jak to děláme? Čtěte... Chci se s vámi podělit o své zkušenosti a tu a tam si i oddychnout od plínek nad články sice ženskými, ale ne mateřskými :-)